Podněty. Všude, kde se podíváme. Neustále útočí na náš mozek, na naši pozornost. Pro jistotu si největší stresor nosíme ve svých vlastních kapsách nebo kabelkách. Mobilní telefon, který nás neustále volá a žádá naši pozornost.
Ráno vstáváme a jednu z prvních věcí, kterou děláme, saháme po mobilu. V lepším případě zapínáme data. V tom horším běžely celou noc, abychom o něco nepřišli. Kontrolujeme co se událo ve virtuálním světě. Dáváme like nebo rychle odpovídáme.
Učíme se reaktivnímu způsobu. Reagujeme na podněty. Místo, abychom ráno vstali, užili si první chvíle po probuzení. Připravili se pozitivně na den. Představili si co nás dneska čeká. Zvážili co můžeme udělat pro hladký průběh dne. A začali aktivně. Tím, že si řídíme svůj den, svůj čas.
Zavezeme děti do školy, hurá do pracovního procesu. Jedna akce střídá druhou. Jeden podnět za druhým. Telefonáty, e-maily. Do toho sociální sítě a náš mobilní telefon, který nás upozorňuje, že je potřeba být in tedy on-line.
Blíží se čas obědu. Ve většině případů neodkládáme mobil ani tam. Co kdybychom o něco přišli. V některých případech nemáme mobil, protože máme interaktivní hodinky, kde si můžeme i během obědu s kolegou či kamarádkou zprávu přečíst. Možná i vyřídit některé důležité hovory. Přece nemůže někdo na druhé straně čekat. Tak často čeká druhá strana. A ano bere mobil do ruky, přece musí nějak využít čas.
Odpoledne v podobném duchu.
Dokonce ani doma nevypínáme mobily. Takže mluvíme s partnerem či partnerkou, ale zrovna někdo jiný zavolá nebo pošle zprávu. Hovor je ukončen, protože je potřeba reagovat. A to nejlépe hned. Přestože ve většině případů ten na druhé straně třeba jen zabíjí čas.
Rodinné večeře, které se pomalu rozpadají v to, že si každý vezme to co chce, v čase, kdy chce a ještě u toho může mobilovat.
V podobném duchu jedeme až do odchodu do postele, kde ještě pro jistotu zkontrolujeme nové příspěvky a zprávy.
Co to zkusit jinak?
Co říkáte?
Je to ještě v dnešní době možné?
Možná si říkáte, že to přece nejde. Sama mám ráda možnosti, které mi můj mobil poskytuje. Od informací, přes mapy, diář, foťák a mnoho dalších. Jen vím, že chci žít život podle sebe. Tvořit si ho podle svých přání a preferencí. Nikoli podle tohoto téměř dokonalého přístroje.
Berte to jako výzvu. Minimálně si začněte všímat, jak to vlastně máte. Na prvním místě je vždycky uvědomění. Když se na svůj běžný den podíváme reálně, možná pochopíme, že je čas na změnu.
Náš mozek bude vděčný.
Uvidíte, že po pár dnech začnete pociťovat úlevu. Budete se cítit více odpočinutí, zrelaxovaní. Stres se bude snižovat. Některé aktivity navíc podporují koncentraci, zlepšují paměť a mají vliv i na naši schopnost řešit problémy. V mnoha ohledech nám tato drobná změna může skutečně pomoci.
Nakonec zjistíte, že máte lepší vztahy, více prostoru pro sebe a celkově se cítíte líp.
A to nám všem ze srdce přeju
Dáša